Tlakové nádoby v Japonsku: třída 1 a 2, hodnota PV, inspekce

Japonský zákazník uvede ve specifikaci, že vzdušník, který mu nabízíte, nesmí být dai-nishu atsuryoku yoki. Kolega z japonské mateřské firmy se ptá, jestli je nový parou vyhřívaný výměník tepla „ichi-atsu“. Nebo se nádoba vyrobená u vás podle PED a EN 13445 chystá do závodu v Japonsku a odběratel chce vědět, jaké inspekce tam bude potřebovat. V každém případě jde o stejnou otázku: do jaké třídy patří tato tlaková nádoba podle japonského práva?

Stručná odpověď: japonský zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práce (Industrial Safety and Health Act) dělí tlakové nádoby na dvě hlavní skupiny. Tlakové nádoby třídy 1 (dai-isshu atsuryoku yoki) slouží k ohřevu, reakci nebo odpařování, případně uchovávají kapalinu nad jejím bodem varu při atmosférickém tlaku. Tlakové nádoby třídy 2 (dai-nishu atsuryoku yoki) uchovávají plyn o přetlaku 0,2 MPa (2 bar) a více. Plnohodnotná nádoba třídy 1 vyžaduje každoroční zákonnou inspekci a k tomu měsíční vlastní kontrolu. Nádoba třídy 2 vyžaduje vlastní kontrolu jednou ročně.

Třída závisí na čtyřech věcech: co nádoba obsahuje a k čemu slouží, jaký je její nejvyšší dovolený tlak, jaký je vnitřní objem a jaký je vnitřní průměr a délka pláště. Článek je probírá postupně a doplňuje je rychlým přehledem, příklady výpočtu hodnoty PV, schématem inspekcí, rozhodovacím diagramem a kontrolním seznamem, který můžete poslat japonské straně.

Obsah

1. Co je v Japonsku tlaková nádoba
2. Tlakové nádoby třídy 1 a třídy 2: rozdíly
3. Stupně třídy 1 a hodnota PV
4. Stupně třídy 2 a pravidla pro velikost
5. Inspekce a administrativa podle třídy
6. Souvislost s evropskými a českými předpisy
7. Odpovědný vedoucí obsluhy a práce vyžadující oprávnění
8. Jak nádobu zařadit: rozhodovací diagram
9. Kontrolní seznam: co potvrdit s japonskou stranou
10. Omezení tohoto průvodce
11. Časté otázky
12. Zdroje

Co je v Japonsku tlaková nádoba

Podle japonského práva je tlaková nádoba nádoba, jejíž vnitřní tlak přesahuje atmosférický a která není kotlem. Typickými příklady jsou výměníky tepla, autoklávy, destilační aparáty a vzdušníky na stlačený vzduch.

Kotle tvoří samostatnou kategorii. Kotel ohřívá vodu ohněm nebo jiným zdrojem tepla, vyrábí páru či horkou vodu o tlaku nad atmosférickým a dodává je jinam. Mnoho tlakových nádob je právě na přijímací straně této páry.

Tlakové lahve a další nádoby na plyny pod vysokým tlakem spadají pod jiný zákon, a to High Pressure Gas Safety Act. Nádoby regulované tímto zákonem, zákonem Electricity Business Act nebo zákonem Gas Business Act jsou vyňaty z pravidel o povolení výroby a inspekcích podle zákona o BOZP. Některé povinnosti ale zůstávají, například určení odpovědného vedoucího obsluhy (sagyo shunin-sha) u nádoby třídy 1.

Obrázek 1: Typické tlakové nádoby v provozu

Parou vyhřívaný výměník tepla bývá nádoba třídy 1. Vzdušník za kompresorem bývá nádoba třídy 2.

Jde jen o typické příklady. Skutečná třída závisí na použití (ohřev, reakce, odpařování nebo uchovávání plynu), nejvyšším dovoleném tlaku, vnitřním objemu a vnitřním průměru a délce pláště.

Nádoba pod vnitřním tlakem může při roztržení způsobit vážné škody, a proto ji japonský zákon o BOZP reguluje třemi způsoby:

• Požadavky na konstrukci stanoví státní předpisy, například Konstrukční předpis pro tlakové nádoby (Construction Code for Pressure Vessels).
• Při výrobě a instalaci se provádějí zákonné inspekce (inspekce svařování, konstrukční inspekce, přejímací inspekce po instalaci a další).
• Po instalaci nádoba zůstává v cyklu periodických inspekcí nebo pravidelných vlastních kontrol.

Zákon dělí tlakové nádoby na třídu 1 a třídu 2. Menší nádoby typu třídy 1 se stávají malými tlakovými nádobami (kogata atsuryoku yoki). Nádoby příliš malé pro obě třídy se neformálně nazývají zjednodušené nádoby (kan'i yoki).

Pozor na záměnu: „jednoduchá tlaková nádoba“ ve smyslu evropské směrnice 2014/29/EU je jiný pojem. Japonská kan'i yoki je jen neformální označení pro nejmenší nádoby, které nespadají do vyšších kategorií.

Toto členění platí podle japonského práva pro nádoby používané v Japonsku. V závodě v Česku rozhodují o požadavcích české a evropské předpisy a místní dozorové orgány. S japonskými termíny se tu nejspíš setkáte ve specifikacích a výkresech japonských techniků nebo když se nádoba chystá do Japonska.

Tlakové nádoby třídy 1 a třídy 2: rozdíly

V japonských provozech se třída 1 často zkracuje na ichi-atsu a třída 2 na ni-atsu. Rozdíly mezi třídami shrnuje následující tabulka.

Hledisko	Třída 1 (ichi-atsu)	Třída 2 (ni-atsu)
Obsah a použití	Ohřev, reakce nebo odpařování; kapalina nad bodem varu při atmosférickém tlaku	Uchovává plyn o přetlaku 0,2 MPa (2 bar) a více
Jak se třída určí	Hodnota PV a vnitřní průměr a délka pláště	Vnitřní objem a vnitřní průměr a délka pláště (hodnota PV se nepoužívá)
Výroba a instalace	Povolení k výrobě a konstrukční inspekce; oznámení o instalaci a přejímací inspekce	Nutné individuální schválení (kobetsu kentei)
Po instalaci	Zákonná periodická inspekce (seino kensa), zpravidla každý rok, a měsíční vlastní kontrola	Vlastní kontrola nejméně jednou ročně
Odpovědný vedoucí obsluhy	Vyžaduje se, s výjimkami pro menší nádoby	Nevyžaduje se
Typické zařízení	Parou vyhřívané výměníky tepla, autoklávy	Vzdušníky kompresorů

Skutečný rozdíl je v tom, co je v nádobě a co se s tím děje:

• Třída 1: nádoby, v nichž ohřev, reakce nebo odpařování vytváří páru, a nádoby uchovávající kapalinu nad jejím bodem varu při atmosférickém tlaku
• Třída 2: nádoby uchovávající plyn o přetlaku 0,2 MPa a více, pokud už nespadají do třídy 1

Třída 1 se někdy popisuje jako „nádoba se sytou kapalinou“, ale zákon vymezuje čtyři typy. O třídě rozhoduje to, co nádoba dělá, a ne jen stav jejího obsahu.

Obrázek 2: Čtyři typy tlakových nádob třídy 1

Ohřívače, reaktory a odparky patří do třídy 1, pokud vnitřní tlak přesahuje atmosférický. Akumulátory do ní patří, když uchovávají kapalinu nad jejím bodem varu při atmosférickém tlaku (prováděcí nařízení, čl. 1, bod 5).

OhřívačOhřívá pevnou látku nebo kapalinu párou či jiným teplonosným médiem. Výměníky tepla, vařáky, sterilizátory

ReaktorUvnitř vzniká pára chemickou reakcí nebo podobným procesem. Autoklávy

OdparkaOhřívá kapalinu, aby vznikla pára a oddělily se složky. Destilační aparáty, extraktory

AkumulátorUchovává kapalinu nad jejím bodem varu při atmosférickém tlaku. Akumulátory tepla, zásobníky zkapalněných plynů

Příklady zařízení pocházejí z podkladu studijní skupiny japonského ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí (MHLW) z roku 2006. O třídě rozhoduje použití a velikost, ne název zařízení.

Třídy jsou oddělené proto, že roztržení nádoby třídy 1 způsobí mnohem větší škody. Horká kapalina, která zůstávala kapalná jen díky tlaku, se při jeho poklesu okamžitě vypaří. Náhlá expanze pak roztržení výrazně zesílí. Proto jsou pravidla pro třídu 1 přísnější. Každá třída se dále dělí na menší stupně, o nichž je řeč dál. Chcete-li jen zařadit konkrétní nádobu, přejděte rovnou na rozhodovací diagram.

Stupně třídy 1 a hodnota PV

Nádoby typu třídy 1 se podle velikosti a tlaku dělí na tři stupně. Od nejpřísnějšího k nejmírnějšímu: tlaková nádoba třídy 1 > malá tlaková nádoba > zjednodušená nádoba. „Zjednodušená nádoba“ není pojem definovaný zákonem. Je to neformální název pro nádoby uvedené v čl. 13 odst. 3 bodu 26 prováděcího nařízení, které musí splňovat jen Konstrukční předpis pro zjednodušené kotle apod. (Construction Code for Simple Boilers, etc.).

Japonské právo používá dvě zkoušky: součin nejvyššího dovoleného tlaku a vnitřního objemu (hodnotu PV) a rozměry pláště. Pokud nádoba splní podmínku mírnějšího stupně v kterékoli z nich, zařadí se do tohoto mírnějšího stupně.

• Není třída 1: PV ≤ 0,004 nebo při tlaku do 0,1 MPa „objem ≤ 0,04 m³“ nebo „vnitřní průměr ≤ 200 mm a zároveň délka ≤ 1000 mm“
• Malá tlaková nádoba: PV ≤ 0,02 nebo při tlaku do 0,1 MPa „objem ≤ 0,2 m³“ nebo „vnitřní průměr ≤ 500 mm a zároveň délka ≤ 1000 mm“

Zařazení podle hodnoty PV

Označíme-li P nejvyšší dovolený tlak v MPa (přetlak) a V vnitřní objem v m³, hodnota PV roztřídí nádoby typu třídy 1 podle následujícího obrázku. Meze platí jen v těchto jednotkách, proto před výpočtem převeďte bar na MPa (1 bar = 0,1 MPa) a litry na m³.

Obrázek 3: Stupnice hodnoty PV a hlavní povinnosti podle stupně

Hodnota přesně na hranici patří do mírnějšího stupně („nejvýše“ je mírnější strana).

Tlaková nádoba třídy 1PV > 0,02

Povolení k výrobě, inspekce svařování, konstrukční inspekce, oznámení o instalaci, přejímací inspekce; zákonná periodická inspekce zpravidla každý rok a vlastní kontrola nejméně jednou měsíčně

Malá tlaková nádoba0,004 < PV ≤ 0,02

Nutné individuální schválení. Vlastní kontrola nejméně jednou ročně

Zjednodušená nádoba (neformálně)0,001 < PV ≤ 0,004

Musí splňovat Konstrukční předpis pro zjednodušené kotle apod. Žádná inspekce úřadu ani registrované organizace

Mimo rozsahPV ≤ 0,001

Mimo konstrukční předpisy a inspekce (mimo rozsah je i nádoba do 0,1 MPa s objemem do 0,01 m³)

P = nejvyšší dovolený tlak v MPa (přetlak); V = vnitřní objem v m³. Čím výše, tím přísnější pravidla. Stupnici používejte jen pro nádoby typu třídy 1 (ohřev, reakce, odpařování nebo kapalina nad bodem varu), nikdy pro třídu 2.

Rozhodující je nejvyšší přetlak, který konstrukce nádoby dovoluje, ne běžný provozní tlak (vyhláška o bezpečnosti kotlů a tlakových nádob, čl. 1). V praxi ho vezměte z datového listu nebo výkresu nádoby. Dosadíte-li provozní tlak z manometru, můžete nádobu zařadit do mírnější třídy, než kam skutečně patří.

Pojistné ventily se seřizují tak, aby otevíraly při nejvyšším dovoleném tlaku nebo níže (čl. 65 téže vyhlášky). Má-li nádoba dva a více pojistných ventilů, smí být druhý a další nastaven nejvýše o 3 % výše. Při zařazení proto posuzujte konstrukční tlak a seřízení pojistných ventilů společně. Připomeňme, že v evropské terminologii se nejvyšší dovolený tlak označuje PS. Japonská hodnota je mu blízká, ale přesný soulad ověřte u dodavatele.

Ve výpočtu PV používejte přetlak, ne absolutní tlak. Absolutní tlak hodnotu PV nadsadí a může nádobu zařadit do přísnější třídy, než zákon zamýšlí.

Obrázek 4: Příklady hodnoty PV (nádoby typu třídy 1)

Fiktivní čísla, která ukazují, jak se dostanete do jednotlivých stupňů.

Příklad A: parou vyhřívaný výměník tepla ohřívající kapalinu (ohřívač), V = 0,3 m³, P = 0,5 MPa (5 bar)

PV = 0,5 × 0,3 = 0,15 > 0,02 → tlaková nádoba třídy 1

Příklad B: V = 0,05 m³, P = 0,3 MPa

PV = 0,3 × 0,05 = 0,015 (nad 0,004, nejvýše 0,02) → malá tlaková nádoba

Příklad C: V = 0,01 m³, P = 0,3 MPa

PV = 0,3 × 0,01 = 0,003 (nad 0,001, nejvýše 0,004) → zjednodušená nádoba

Příklad D: V = 0,002 m³, P = 0,4 MPa

PV = 0,4 × 0,002 = 0,0008 ≤ 0,001 → mimo rozsah

Hraniční případ: V = 0,01 m³, P = 0,4 MPa

PV = 0,4 × 0,01 = 0,004 → „nejvýše 0,004“, tedy není třída 1

Příklad C má tlak nad 0,1 MPa, takže se na něj nevztahuje výjimka „do 0,1 MPa a objem do 0,01 m³“. Při PV přesně 0,02 je nádoba malá tlaková nádoba.

Příklad A je nádoba třídy 1, ale protože jde o ohřívač s vnitřním objemem do 5 m³, nevyžaduje odpovědného vedoucího obsluhy (prováděcí nařízení, čl. 6, bod 17). Zákonná periodická inspekce a měsíční vlastní kontrola ale zůstávají.

Zařazení podle průměru a délky pláště

U nádob s nejvyšším dovoleným tlakem do 0,1 MPa (1 bar) přetlaku rozhoduje o stupni i vnitřní průměr a délka pláště.

Obrázek 5: Nádoby typu třídy 1 do 0,1 MPa podle rozměrů pláště

Pokud některý rozměr přesáhne rámeček mírnějšího stupně, rozměrová zkouška sama nádobu do mírnějšího stupně nepřesune.

Zkouška podle objemu nebo PV, která vede k mírnějšímu stupni, má přednost.

• Vnitřní průměr ≤ 200 mm a zároveň délka ≤ 1000 mm: není třída 1 (zjednodušená nádoba nebo mimo rozsah)
• Vnitřní průměr ≤ 500 mm a zároveň délka ≤ 1000 mm: malá tlaková nádoba
• Vnitřní průměr > 500 mm nebo délka > 1000 mm: podle rozměrové zkoušky třída 1 (mírnější stupeň podle objemu nebo hodnoty PV stále platí)

Nádoby do 0,1 MPa mají i objemové podmínky (do 0,04 m³ se vylučují, do 0,2 m³ jde o malou tlakovou nádobu). Při tomto tlaku ale tyto objemy vždy dávají PV ≤ 0,004 a PV ≤ 0,02. U nízkotlakých nádob tedy kromě hodnoty PV přidává něco jen zkouška rozměrů pláště. Pozor na dlouhé štíhlé nádoby s velkým objemem: jakmile je plášť delší než 1000 mm, rozměrová zkouška už nepomůže.

Hraniční detaily, například jak se měří délka pláště, konzultujte s výrobcem nebo s místním Úřadem dohledu nad pracovními standardy (Rodo kijun kantoku-sho). Známým příkladem, který může spadnout do třídy 1 nebo 2 podle teploty a tlaku vody, jsou uzavřené expanzní nádoby soustav s teplou vodou.

Stupně třídy 2 a pravidla pro velikost

Na straně třídy 2 jsou jen dva stupně: tlaková nádoba třídy 2 a zjednodušená nádoba, přičemž třída 2 je přísnější. Třída 2 hodnotu PV nepoužívá. Nádoba, která uchovává plyn o přetlaku 0,2 MPa a více a splňuje kteroukoli z podmínek velikosti, je třídy 2. Jedna podmínka vychází z vnitřního objemu, druhá z rozměrů pláště.

Zařazení podle tlaku a objemu

• 0,2 MPa a více a zároveň objem 0,04 m³ (40 l) a více: tlaková nádoba třídy 2 (prováděcí nařízení, čl. 1, bod 7 písm. a)
• Nad atmosférickým tlakem, ale pod 0,2 MPa, a zároveň objem nad 0,1 m³ (100 l): zjednodušená nádoba (čl. 13 odst. 3 bod 27)
• Vše ostatní (například pod 0,2 MPa a objem do 0,1 m³): mimo rozsah

Vezměme vzdušník o objemu 0,5 m³ (500 l) na výstupu z kompresoru, provozovaný při 0,93 MPa (asi 9,3 bar). Tlak je nad 0,2 MPa a objem nad 0,04 m³, takže jde o tlakovou nádobu třídy 2. Stejná nádoba o objemu 0,5 m³ používaná jen do 0,15 MPa třídou 2 není. Protože přesahuje 0,1 m³, je to zjednodušená nádoba a musí být postavena podle příslušného konstrukčního předpisu.

Zařazení podle průměru a délky pláště

Tato zkouška platí pro nádoby na plyn o tlaku 0,2 MPa a více.

Obrázek 6: Třída 2 podle průměru a délky pláště (0,2 MPa a více)

Vnitřní průměr 200 mm a více a délka 1000 mm a více dělají z nádoby třídu 2, i když má objem pod 0,04 m³.

Prováděcí nařízení, čl. 1, bod 7 písm. b). Nádoba na plyn o tlaku 0,2 MPa a více s objemem pod 0,04 m³, která nesplňuje rozměrovou podmínku, je mimo rozsah. Zjednodušenou nádobou být nemůže, protože tento stupeň vyžaduje objem nad 0,1 m³.

Štíhlý plášť může z malé nádoby udělat třídu 2. Válec o vnitřním průměru 200 mm a délce 1000 mm má objem asi 0,031 m³, tedy méně než 0,04 m³, a přesto je podle rozměrové zkoušky třídy 2. Naopak nádoba o objemu 0,03 m³ používaná při 0,9 MPa s pláštěm 250 × 600 mm nesplňuje žádnou z podmínek a je mimo rozsah. Zjednodušenou nádobou mohou být jen nádoby na plyn pod 0,2 MPa.

Inspekce a administrativa podle třídy

Každý stupeň má vlastní postupy při výrobě a instalaci a pak opakované kontroly:

• Tlaková nádoba třídy 1: zákonná periodická inspekce (seino kensa) registrovanou inspekční organizací, například Japan Boiler Association, zpravidla každý rok, pro obnovení osvědčení o inspekci, a k tomu pravidelná vlastní kontrola nejméně jednou měsíčně
• Malá tlaková nádoba: pravidelná vlastní kontrola nejméně jednou ročně
• Tlaková nádoba třídy 2: pravidelná vlastní kontrola nejméně jednou ročně
• Zjednodušená nádoba: bez pravidel o periodické inspekci nebo vlastní kontrole (nádoba musí splňovat konstrukční předpis)

Malé tlakové nádoby, nádoby třídy 2 a zjednodušené nádoby nevyžadují oznámení o instalaci ani inspekci při instalaci.

Pravidelná vlastní kontrola se zaměřuje na poškození tělesa nádoby, opotřebení šroubů víka a poškození potrubí a ventilů. Výsledky se zaznamenávají a uchovávají tři roky (vyhláška, čl. 67, 88 a 94). U nádob třídy 1 se inspekce provádějí v každé fázi od výroby po provoz a dělí se mezi výrobce a uživatele.

Obrázek 7: Průběh inspekcí tlakové nádoby třídy 1

Kroky se dělí mezi výrobce a firmu, která nádobu instaluje a provozuje.

Výrobce

KROK 1Povolení k výroběVydává ředitel prefekturního úřadu práce; přikládají se výsledky přezkoumání návrhu registrovanou organizací

KROK 2Inspekce svařováníŽádá se před svařováním; provádí ji registrovaná inspekční organizace

KROK 3Konstrukční inspekcePo dokončení registrovaná organizace nádobu prohlédne, včetně hydrostatické zkoušky, a označí ji ražbou

NAVÍCInspekce před použitímVyžaduje se u dovezených nádob a u nádob, které zůstaly rok či déle neinstalované

Uživatel (firma, která nádobu provozuje)

KROK 4Oznámení o instalaciPodává se místnímu Úřadu dohledu nad pracovními standardy nejméně 30 dní před zahájením prací

KROK 5Přejímací inspekceÚřad zkontroluje nádobu a potrubí a vydá osvědčení o inspekci

KROK 6Periodická inspekce (seino kensa)Osvědčení platí jeden rok a obnovuje se inspekcí registrované organizace

PRŮBĚŽNĚPravidelná vlastní kontrolaProvádí uživatel nejméně jednou měsíčně; záznamy se uchovávají tři roky

Vyhláška o bezpečnosti kotlů a tlakových nádob, čl. 49 až 75; zákon o BOZP, čl. 88. Podle výsledku periodické inspekce lze osvědčení obnovit na dobu kratší než jeden rok nebo na dobu delší než jeden rok, nejvýše dva roky.

Periodická inspekce vyžaduje přípravu, například vychladit a vyčistit nádobu (vyhláška, čl. 75), takže se zařízení pokaždé musí zastavit. Proto se japonští inženýři při návrhu nádrží pro provozy snaží nádobu do třídy 1 nezařadit, pokud to jde. Když to nejde, obvyklým řešením je naplánovat inspekci do plánované odstávky, aby se závod zastavil jen jednou.

Postupy pokračují i po instalaci. Změna pláště nebo den vyžaduje oznámení o změně a inspekci po změně. Opětovné uvedení do provozu po odstavení vyžaduje inspekci při obnovení používání a vyřazení z provozu znamená vrácení osvědčení o inspekci.

Nádoby vyrobené mimo Japonsko

Pokud nádobu, která se bude používat v Japonsku, vyrábíte nebo dodáváte, platí japonská třída i pro ni. Podle Japan Boiler Association se nádoby třídy 1 kontrolují v každé fázi, včetně výroby, dovozu a instalace. Malé tlakové nádoby a nádoby třídy 2 musí při výrobě nebo dovozu projít individuálním schválením (kobetsu kentei). Dovezené nádoby třídy 1 procházejí inspekcí před použitím, jak ukazuje obrázek 7.

Některé inspekční organizace mimo Japonsko jsou uznané japonským ministerstvem MHLW pro kontrolu tlakových zařízení pro japonský trh. Služby tohoto druhu popisují Apave, LRQA a TÜV Rheinland. MHLW také vydalo pokyn, jak se nakládá s inspekcí před použitím a s individuálním schválením, když je k žádosti přiložen certifikát shody od určené zahraniční inspekční organizace. Která cesta platí pro vaši nádobu a co japonská inspekční organizace i tak ověří, vyjasněte s dovozcem a inspekční organizací dřív, než začne výroba.

Značka CE podle směrnice PED 2014/68/EU ani výpočet podle EN 13445 sami o sobě neprokazují soulad s japonským Konstrukčním předpisem pro tlakové nádoby. V jediném dohledaném podkladu, zprávě japonské vlády z roku 1998, se píše o nádobách podle ASME, které lze uznat jako vyhovující po posouzení dokladů o rovnocennosti případ od případu. Zda a jak se dnes uznává návrh podle EN 13445, jsme neověřovali. Než budete s uznáním počítat, vyžádejte si aktuální požadavky od dovozce a japonské inspekční organizace.

Souvislost s evropskými a českými předpisy

V Česku se tlaková zařízení při uvádění na trh řídí směrnicí 2014/68/EU (PED), kterou do českého práva převádí nařízení vlády č. 219/2016 Sb. Směrnice se týká zařízení s nejvyšším dovoleným tlakem nad 0,5 bar a dělí je do kategorií I až IV podle rizika. Za určení kategorie odpovídá výrobce.

Japonské třídy 1 a 2 ale nejsou totéž co kategorie PED. Japonské třídění vychází z použití nádoby (ohřev, reakce, odpařování, plyn), hodnoty PV a rozměrů pláště, kdežto kategorie PED z tlaku, objemu nebo jmenovité světlosti a skupiny tekutiny. Nádoba kategorie II podle PED tak může být v Japonsku třídy 1 i třídy 2 nebo mimo rozsah. Vzájemný převod nepoužívejte a vždy počítejte podle japonských kritérií výše.

Provoz tlakových zařízení v českém závodě (revize, zkoušky, odborná způsobilost obsluhy) upravují české předpisy o vyhrazených technických zařízeních a BOZP. Dříve se na ně vztahovala vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou zrušil předpis č. 250/2021 Sb. Podrobnosti platné pro vaši nádobu si potvrďte u provozního revizního technika nebo odborně způsobilé osoby ve vašem závodě. Z české kontroly na jednom kontinentu se nesmí automaticky odvozovat japonská lhůta, a naopak.

Odpovědný vedoucí obsluhy a práce vyžadující oprávnění

Pro práce s nádobou třídy 1 musí zaměstnavatel určit odpovědného vedoucího obsluhy tlakové nádoby třídy 1 (sagyo shunin-sha, prováděcí nařízení, čl. 6, bod 17). Některé nádoby v rozsahu třídy 1 jsou vyňaty:

• malé tlakové nádoby
• ohřívače (čl. 1, bod 5 písm. a) s vnitřním objemem do 5 m³
• reaktory, odparky a akumulátory (bod 5 písm. b) až d) s vnitřním objemem do 1 m³

Odpovědný vedoucí musí mít japonskou kvalifikaci. Jaká, to závisí na tom, zda je nádoba součástí chemického zařízení (vyhláška, čl. 62):

• Nádoby třídy 1 v chemickém zařízení: osoba, která absolvovala odborný kurz pro odpovědné vedoucí obsluhy tlakových nádob třídy 1 (chemická zařízení)
• Ostatní nádoby třídy 1: držitel licence kotlářského technika (zvláštní, první nebo druhé třídy) nebo osoba, která absolvovala kurz pro chemická zařízení či obecný kurz pro odpovědné vedoucí obsluhy tlakových nádob třídy 1
• Nádoby třídy 1 regulované i zákonem High Pressure Gas Safety Act nebo podobným: způsobilí jsou i držitelé licence odpovědného vedoucího pro určené nádoby třídy 1

K povinnostem vedoucího patří zajistit, aby tlak nepřekročil nejvyšší dovolený tlak, a udržovat pojistné ventily funkční. Při prvním použití nebo při změně obsahu vedoucí seznámí obsluhu se způsobem práce a práci přímo řídí. Podle potřeby také kontroluje teplotu a tlak v nádobě, při jakékoli odchylce okamžitě zasáhne, zaznamenává provozní stav a při střídání směn ho předává (čl. 63). Jméno vedoucího se vyvěšuje na dobře viditelném místě u nádoby (čl. 66).

Některé další práce na nádobách třídy 1 v Japonsku také vyžadují oprávněné pracovníky. Svařování vyžaduje licencovaného zvláštního kotlářského svářeče (běžný kotlářský svářeč smí mimo jiné svařovat části do tloušťky 25 mm). Údržba nádob třídy 1 dostatečně velkých na to, aby vyžadovaly odpovědného vedoucího, je vyhrazena licencovaným kotlářským údržbářům (prováděcí nařízení, čl. 20; vyhláška, čl. 55 a 70). Pro nádoby třídy 2, malé tlakové nádoby a zjednodušené nádoby se odpovědný vedoucí nevyžaduje.

Jak nádobu zařadit: rozhodovací diagram

Procházejte otázky popořadě: nejdřív obsah a použití, pak tlak, nakonec velikost. Výsledek berte jako orientační. Je-li zařazení nejasné, obraťte se na výrobce, místní Úřad dohledu nad pracovními standardy nebo Japan Boiler Association.

Obrázek 8: Rozhodovací diagram pro zařazení tlakové nádoby

Začněte nahoře. P = nejvyšší dovolený tlak (MPa, přetlak); V = vnitřní objem (m³).

Q1. Reguluje nádobu High Pressure Gas Safety Act, Electricity Business Act, Gas Business Act nebo podobný zákon?

• AnoPlatí tento zákon (výjimka z pravidel o povolení a inspekcích podle zákona o BOZP; povinnost určit odpovědného vedoucího u třídy 1 zůstává)
• NePokračujte na Q2

Ne

Q2. Vzniká uvnitř ohřevem, reakcí nebo odpařováním pára, nebo nádoba uchovává kapalinu nad jejím bodem varu při atmosférickém tlaku (vnitřní tlak nad atmosférickým)?

• AnoStrana třídy 1. Pokračujte na Q3
• NeUchovává-li jen plyn, přejděte na Q5

Ano

Q3. Je PV ≤ 0,004, nebo je při tlaku do 0,1 MPa V ≤ 0,04, případně plášť s vnitřním průměrem ≤ 200 mm a délkou ≤ 1000 mm?

• AnoNení třída 1. Zjednodušená nádoba, je-li PV > 0,001; mimo rozsah, je-li PV ≤ 0,001 (nebo při tlaku do 0,1 MPa V ≤ 0,01)
• NePokračujte na Q4

Ne

Q4. Je PV ≤ 0,02, nebo je při tlaku do 0,1 MPa V ≤ 0,2, případně plášť s vnitřním průměrem ≤ 500 mm a délkou ≤ 1000 mm?

• AnoMalá tlaková nádoba
• NeTlaková nádoba třídy 1 (podle objemu ověřte, zda je třeba odpovědný vedoucí)

Nádoba na plyn z Q2

Q5. Je tlak plynu 0,2 MPa a více a zároveň V ≥ 0,04, nebo plášť s vnitřním průměrem ≥ 200 mm a délkou ≥ 1000 mm?

• AnoTlaková nádoba třídy 2
• NeZjednodušená nádoba, je-li tlak pod 0,2 MPa a V > 0,1; jinak mimo rozsah

Vyňaty jsou mimo jiné i nádoby pro lodě podle Ship Safety Act a palivové systémy vozidel. Při pochybnostech se obraťte na místní Úřad dohledu nad pracovními standardy nebo na Japan Boiler Association.

Výměník tepla z příkladu A odpoví na Q2 „ano“ a na Q3 a Q4 „ne“, takže je třídy 1. Vzdušník o objemu 0,5 m³ při 0,93 MPa jde z Q2 jako nádoba na plyn na Q5 a skončí jako třída 2.

Nezařazujte nádobu jen podle názvu zařízení. Dva výměníky tepla mohou spadat pod různá ustanovení podle toho, zda jeden ohřívá kapalinu párou a druhý ji jen chladí chladicí vodou.

Kontrolní seznam: co potvrdit s japonskou stranou

Ať nádobu kupujete, specifikujete nebo dodáváte, tyto body potvrďte s výrobcem před návrhem nebo nákupem, aby se pak nezapomnělo na žádný povinný postup.

• Nejvyšší dovolený tlak (přetlak, MPa) a nastavení pojistných ventilů, převzaté z technické specifikace nebo výkresu, ne provozní tlak
• Vnitřní objem (m³) a vnitřní průměr a délka pláště (mm)
• Obsah a použití: ohřev, reakce, odpařování, kapalina nad bodem varu při atmosférickém tlaku, nebo jen uchovávání plynu
• Který zákon platí: japonský zákon o BOZP, nebo High Pressure Gas Safety Act či jiný zákon
• Třída, kterou očekává japonská strana (třída 1, malá tlaková nádoba, třída 2, zjednodušená nádoba, nebo mimo rozsah), a kdo ji potvrdil
• Požadované dokumenty: individuální schválení, ražba konstrukční inspekce, osvědčení o inspekci a podobné záznamy
• U dovážených nádob: která inspekční organizace provede inspekci před použitím nebo individuální schválení a zda se zapojí zahraniční inspekční organizace
• U třídy 1: kdo podá oznámení o instalaci (nejméně 30 dní před zahájením prací) a jak se roční periodická inspekce zapojí do harmonogramu odstávek

Tyto body můžete přenést do nákupní specifikace.

Vzorový e-mail japonskému zákazníkovi nebo dodavateli

Japonští partneři obvykle komunikují anglicky. Následující text proto můžete poslat v angličtině. Hranaté závorky upravte podle svého případu:

Subject: Pressure vessel class for [tag no. / equipment name]

Hello [name],

To confirm the pressure vessel class under the Industrial Safety and Health Act, could you check the values below?

1. Maximum allowable working pressure (MPa, gauge): [value]
2. Internal volume (m³): [value]
3. Shell inside diameter and length (mm): [value]
4. Contents and use (heating / reaction / evaporation / liquid above boiling point / gas storage): [value]
5. Applicable law (Industrial Safety and Health Act or High Pressure Gas Safety Act): [value]

Based on these values, we understand the vessel to be a [Class 1 / small pressure vessel / Class 2 / simple vessel]. Please let us know if your understanding differs, and which inspections and documents you will need from us.

Best regards,
[your name]

Omezení tohoto průvodce

• Průvodce vysvětluje pravidla zařazování podle japonského zákona o BOZP. Nenahrazuje samotný zákon ani rozhodnutí úřadů.
• Hraniční případy (měření délky pláště, výměníky jen pro chlazení, nádoby střídající přetlak a vakuum) je třeba potvrdit u výrobce, místního Úřadu dohledu nad pracovními standardy nebo u inspekční organizace.
• Nádoby podle High Pressure Gas Safety Act a dalších zákonů se řídí jinými pravidly, která zde nejsou probrána.
• Mimo Japonsko platí místní předpisy pro tlaková zařízení a místní dozorový orgán, ať japonský dokument přidělí jakoukoli třídu. V ČR jde o PED a české předpisy o provozu, jejichž aktuální znění ověřte u revizního technika.
• Pravidla pro dovážené nádoby a zahraniční inspekční organizace se v čase mění. Aktuální postup potvrďte s dovozcem a inspekční organizací.

Časté otázky

Co znamená ichi-atsu a ni-atsu?

Je to provozní zkratka: ichi-atsu je tlaková nádoba třídy 1 a ni-atsu je tlaková nádoba třídy 2. Ichi-atsu zahrnuje nádoby, v nichž se ohřívá, probíhá reakce nebo odpařování, nebo které uchovávají kapalinu nad jejím bodem varu. Ni-atsu zahrnuje nádoby uchovávající plyn o tlaku 0,2 MPa a více. Ichi-atsu má přísnější pravidla: roční periodickou inspekci a měsíční vlastní kontroly. Nádoby ni-atsu musí projít individuálním schválením a jednou ročně vlastní kontrolou.

Je vzdušník kompresoru tlaková nádoba třídy 2?

Je, pokud je nejvyšší dovolený tlak 0,2 MPa (2 bar) nebo vyšší a zároveň objem je 0,04 m³ (40 l) a více, nebo má plášť vnitřní průměr alespoň 200 mm a délku alespoň 1000 mm. Vzdušník třídy 2 vyžaduje vlastní kontrolu nejméně jednou ročně a uchovávání záznamů po dobu tří let. I malá nádrž se štíhlým pláštěm může být třídy 2, proto ověřte objem i rozměry pláště.

Je výměník tepla tlaková nádoba třídy 1?

Výměník tepla, který přijímá páru nebo teplonosný olej a ohřívá kapalinu či pevnou látku, je ohřívač a patří do rozsahu třídy 1. Podle velikosti může být místo toho malou tlakovou nádobou nebo zjednodušenou nádobou. Výměníky určené jen k chlazení se posuzují hůř. Zjistěte, zda je kapalina uvnitř nad bodem varu při atmosférickém tlaku nebo zda se uchovává plyn o tlaku 0,2 MPa a více, a potvrďte to u výrobce nebo u místního Úřadu dohledu nad pracovními standardy.

Jaký je rozdíl mezi malou tlakovou nádobou a zjednodušenou nádobou?

Malá tlaková nádoba je kategorie definovaná zákonem: menší nádoba typu třídy 1. Musí projít individuálním schválením a nejméně jednou ročně vlastní kontrolou. „Zjednodušená nádoba“ je neformální název pro malé nádoby pod stupněm malé tlakové nádoby a některé další. Musí být postaveny podle Konstrukčního předpisu pro zjednodušené kotle apod., ale žádný úřad ani registrovaná organizace je neinspektuje. S evropskou „jednoduchou tlakovou nádobou“ podle směrnice 2014/29/EU ji nezaměňujte.

Je vakuová nádoba tlaková nádoba?

Ne, pokud pracuje jen pod vakuem. Ohřívače, reaktory a odparky třídy 1 i všechny nádoby třídy 2 vyžadují vnitřní tlak nad atmosférickým. Nádoba, která střídá přetlak a vakuum, se zařazuje podle tlakového stavu.

Zdroje

• Definice tříd, odpovědný vedoucí, zjednodušené nádoby: e-Gov, Order for Enforcement of the Industrial Safety and Health Act (čl. 1, 6, 12, 13, 14, 20) (japonsky)
• Inspekce, vlastní kontroly, kvalifikace a povinnosti odpovědného vedoucího: e-Gov, Ordinance on Safety of Boilers and Pressure Vessels (čl. 1, 49–95, 125) (japonsky)
• Povolení k výrobě, inspekce při výrobě, oznámení o instalaci: e-Gov, Industrial Safety and Health Act (čl. 37, 38, 88) (japonsky)
• Kotle a tlakové nádoby, příklady zařízení: MHLW, „Boilers and Pressure Vessels“, podklad studijní skupiny č. 4, srpen 2006 (japonsky)
• Třídění a povinnosti: Japan Boiler Association, třídění tlakových nádob třídy 1 (malých) (japonsky); třídění tlakových nádob třídy 2 (japonsky)
• Rozsah působnosti odpovědného vedoucího: Japan Boiler Association, obsluha tlakových nádob třídy 1 (japonsky)
• Periodická inspekce: Japan Boiler Association, co je periodická inspekce (japonsky)
• Zahraniční inspekční organizace pro japonský trh: Apave, schválení MHLW; LRQA, inspekční služby MHLW; TÜV Rheinland, export tlakových zařízení do Japonska
• Nádoby podle ASME a dovoz (1998): Cabinet Office, zpráva Market Access Ombudsman Council, bod 3-(14)
• České a evropské předpisy: nařízení vlády č. 219/2016 Sb. (směrnice 2014/68/EU, PED); vyhláška č. 18/1979 Sb., zrušená předpisem č. 250/2021 Sb. (e-Sbírka / ESIPA)