NFB jistič vs. MCCB vs. ELB: japonské jističe a chrániče

Otevřete výkresy nebo seznam dílů stroje vyrobeného v Japonsku a často v nich najdete jističe označené NFB nebo ELB s hodnotami typu „3P 225AF/150AT“ či „30mA“. Výkresy podobných rozvaděčů z jiných firem používají místo toho MCCB a ELCB. Nejde o čtyři různá zařízení, ale o dva druhy přístrojů, každý se dvěma označeními: NFB neboli MCCB a ELB neboli ELCB.
NFB (no-fuse breaker) je jistič v lisovaném pouzdru (MCCB). Vypíná obvod při nadproudu, tedy při přetížení nebo zkratu, a chrání vodiče a zařízení. ELB (earth leakage breaker, psáno také ELCB) vypíná obvod, když zjistí únik proudu do země. Chrání lidi před úrazem elektrickým proudem a zařízení před požárem způsobeným svodem. V evropské terminologii odpovídá proudovému chrániči (RCD) a některé typy chrání i před nadproudem.
Článek vysvětluje, jak oba přístroje fungují, jak číst jejich značení na japonských výkresech a proč japonské rozvaděče mají ELB právě tam, kde je mají. Na konci najdete kontrolní seznam pro případ, že budete japonský přístroj v Česku nahrazovat.
- NFB = MCCB. V japonských normách se nazývá haisen-yo shadanki („jistič pro rozvody“). Vypíná při přetížení a zkratu a chrání vodiče a zařízení
- Při přetížení se bimetal ohřátím prohne a jistič vypne se zpožděním. Při zkratu vypne okamžitě elektromagnet
- ELB = ELCB, roden shadanki (proudový chránič). Součtový proudový transformátor (ZCT) porovnává proud tam a zpět a zjišťuje svod. Pro ochranu osob se v japonské praxi používá vysoce citlivý a rychlý typ (30 mA a méně, 0,1 s a méně)
- Na výkresech je „AF“ velikost rámu (ampere frame) a „AT“ jmenovitý vypínací proud (ampere trip)
- ELB s nadproudovou ochranou zastane obě funkce v jednom přístroji. ELB jen pro svod potřebuje před sebou NFB nebo pojistku
- Před výměnou japonského přístroje ověřte funkci, počet pólů, jmenovité napětí, kmitočet, zkratovou vypínací schopnost při vašem napětí a normu, podle níž je přístroj certifikován (JIS/IEC, ČSN EN, případně UL 489)
Obsah
- Rychlý přehled: japonské názvy jističů
- Co je NFB (no-fuse breaker)?
- Co je ELB (earth leakage breaker)?
- NFB vs. ELB: srovnání vedle sebe
- Jak číst značení jističů na japonských výkresech
- Proč mají japonské rozvaděče ELB právě tam, kde je mají
- Co platí v Česku: ČSN, CE a RCD
- Výměna japonského jističe mimo Japonsko: co ověřit
- Omezení tohoto článku
- Shrnutí
- Časté dotazy
- Zdroje
Rychlý přehled: japonské názvy jističů
Podle této tabulky přiřadíte označení z japonského výkresu nebo seznamu dílů ke správnému přístroji. Japonské výrazy jsou uvedeny přepisem.
| Označení, na které narazíte | Co to je | Chrání před | Japonská norma | Nejbližší mezinárodní a evropský pojem |
|---|---|---|---|---|
| NFB, no-fuse breaker (nofyuzu shadanki) | Jistič v lisovaném pouzdru. „NFB“ původně označovalo výrobek firmy Mitsubishi Electric | Přetížení, zkrat | JIS C 8201-2-1 | MCCB (IEC 60947-2, v Česku ČSN EN 60947-2) |
| MCCB, haisen-yo shadanki | Stejný přístroj jako NFB pod obecným názvem (MCCB) a jeho formálním japonským názvem | Přetížení, zkrat | JIS C 8201-2-1 | MCCB (IEC 60947-2, ČSN EN 60947-2) |
| ELB, ELCB, roden shadanki, roden breaker | Proudový chránič (jistič s ochranou před svodem). Mnoho modelů zároveň chrání před nadproudem | Svod proudu do země (zemní spojení); u mnoha modelů i nadproud | JIS C 8201-2-2 (průmyslové provedení) | Proudový chránič (RCD); s nadproudovou ochranou jistič s reziduální proudovou ochranou (IEC 60947-2, příloha B) |
| RCCB | Chránič pro bytovou instalaci bez nadproudové ochrany | Pouze svod do země | JIS C 8221 | RCCB (IEC 61008-1, ČSN EN 61008-1) |
| RCBO | Chránič pro bytovou instalaci s nadproudovou ochranou | Svod do země, přetížení, zkrat | JIS C 8222 | RCBO (IEC 61009-1, ČSN EN 61009-1) |
| AF | Ampere frame: velikost rámu (těla) jističe | – | – | Velikost rámu (frame size) |
| AT | Ampere trip: jmenovitý proud, na který je jistič nastaven | – | – | Jmenovitý proud (In) |
Co je NFB (no-fuse breaker)?
NFB znamená No-Fuse Breaker. Původně to byl název jističů v lisovaném pouzdru firmy Mitsubishi Electric (nofyuzu shadanki). Obecný termín je MCCB (molded case circuit breaker) a japonská norma jej nazývá haisen-yo shadanki. Srovnání „NFB vs. MCCB“ tedy není srovnáním dvou přístrojů: obě označení popisují stejný druh jističe.
NFB dělá totéž co jistič v domácnosti, který vypne, když běží příliš mnoho spotřebičů současně: chrání vodiče a zařízení, když teče nadproud, například při zkratu.
Většina NFB kombinuje dva způsoby zjišťování nadproudu: tepelný člen s bimetalem a elektromagnetický člen.
Při mírném nadproudu NFB vypne se zpožděním, při velmi velkém proudu okamžitě.
Příklad tepelně-magnetického MCCB. Při jakém proudu a za jak dlouho jistič vypne, určuje vypínací charakteristika konkrétního výrobku.
Podle mechanismu vypnutí dělí firma Mitsubishi Electric své NFB do tří typů.
Typy se liší tím, jak nadproud zjišťují a jak vypínají.
Podle rozdělení na stránce firmy Mitsubishi Electric o jističích no-fuse (japonsky).
Konstrukce se liší podle výrobce, ale u mnoha jističů páka po vypnutí nadproudem zůstane ve střední poloze mezi ON a OFF. Ze střední polohy poznáte, že jistič vypnul, a ne že byl ručně vypnut. U těchto jističů se páka musí nejprve přesunout do polohy OFF (reset), teprve potom jde jistič znovu zapnout. Opětovné zapnutí při trvající příčině jistič znovu vypne nebo poškodí vodiče, příčinu proto nejprve najděte. Postupujte podle návodu výrobce a pravidel svého závodu.
Na rozdíl od jističe se pojistka po přepálení musí vyměnit. Tepelné nadproudové relé (termální relé), které se často používá u motorů čerpadel, také zjišťuje teplo pomocí bimetalu.
Co je ELB (earth leakage breaker)?
ELB znamená Earth Leakage Breaker a ELCB Earth Leakage Circuit Breaker. V Japonsku mají obě zkratky stejný význam: přístroj, který zjistí svodový proud a sám rozpojí obvod.
NFB (MCCB) chrání vodiče a zařízení před nadproudem. ELB rozpojí obvod, když zjistí svod, a zabrání tak úrazu elektrickým proudem a požárům způsobeným svodem.
Mnoho ELB funguje zároveň jako MCCB, takže na stejném okruhu obvykle nepotřebujete oba přístroje. Některé modely ale zjišťují jen svod. Jak je rozlišit, vysvětluje kapitola o čtení značení.
ELB porovnává proud, který teče do zařízení, s proudem, který se vrací.
Zjednodušený příklad. Pokud ze zařízení uniká proud do země, vrací se přes ELB méně proudu, než kolik do zařízení odešlo.
ELB zjišťuje svod porovnáním proudu tam a zpět. Je-li zpětný proud menší než odchozí o více než nastavenou hodnotu, musí proud někde unikat, a ELB proto napájení odpojí.
Porovnání probíhá v součtovém proudovém transformátoru (ZCT, zero-phase current transformer) uvnitř přístroje. Odchozí a zpětné vodiče jím procházejí společně. Dokud jsou oba proudy vyrovnané, ZCT nedává žádný signál. Při rozdílu pošle signál do elektronického obvodu, který uvede v činnost vypínací mechanismus.
Typy ELB se rozlišují dvěma hodnotami: svodovým proudem, při kterém přístroj vypne (jmenovitá citlivost), a rychlostí vypnutí (doba vybavení). Pro ochranu osob před úrazem se v japonské praxi používá vysoce citlivý a rychlý typ.
Citlivost a doba vybavení závisí na tom, co má ELB chránit.
Příklad tříd podle příručky firmy Panasonic o proudových chráničích (japonsky). Skutečné hodnoty hledejte v katalogu konkrétního výrobku.
Na čele ELB je zkušební tlačítko. Jeho stisknutím ověříte, že přístroj svod zjistí a správně vypne. Jak a jak často zkoušet, uvádí návod ke konkrétnímu modelu. Mnoho modelů má také indikaci svodu, například tlačítko, které vyskočí, nebo okénko, a ta ukazuje, že přístroj vypnul kvůli svodu.
Mimo Japonsko může být zkratka „ELCB“ nejednoznačná. Dříve se tak nazývaly i chrániče napěťové (reagující na napětí kostry), které jsou dnes zastaralé. Norma IEC pro popisovaný proudový typ používá pojem proudový chránič (RCD, residual current device). Pokud vám dodavatel nabídne „ELCB“, ověřte, že jde o proudově řízený RCD, a zjistěte, podle jaké normy je certifikován.
NFB vs. ELB: srovnání vedle sebe
Zepředu vypadají oba přístroje podobně, reagují však na jiné poruchy a chrání před jinými riziky.
Podobná pouzdra, odlišný úkol.
Indikace vypnutí se liší podle modelu. Ověřte ji v návodu přístroje, který máte před sebou.
Jak číst značení jističů na japonských výkresech
Japonská jednopólová schémata, výkresy rozvaděčů a seznamy dílů popisují jistič krátkým zápisem: typ, počet pólů a jmenovité hodnoty. Legenda na výkresu (hanrei) ukazuje, který symbol znamená MCCB a který ELCB. Na jednom výkresu se přitom může na jednom místě objevit NFB/ELB a na jiném MCCB/ELCB.
Označení rozdělte na typ přístroje, počet pólů, rám a vypínací proud.
Vypínací proud (AT) je vždy menší nebo roven velikosti rámu (AF). Jeden rám se vyrábí v několika hodnotách AT.
Ilustrační štítky. Skutečné výkresy, například zveřejněné pro japonská veřejná zařízení, používají zápis typu „ELCB 3P 225AF 150AT“.
Stejné informace nesou typová čísla výrobců. V číslování firmy Mitsubishi Electric označuje „NF“ MCCB a „NV“ proudový chránič. Například NF125-SV 3P 40A je 3pólový MCCB s rámem 125 A a jmenovitým proudem 40 A. Písmena za číslem rámu (SV, CV a podobně) určují řadu výrobku.
Některé japonské katalogy přidávají navíc kód prvků. Firma Panasonic například označuje chrániče jen pro svod (bez nadproudové ochrany) kódy jako 2P0E a 3P0E.
Následující výřez ze smyšleného seznamu dílů ukazuje, jak se tato označení skládají dohromady.
| Poz. | Zápis v seznamu dílů | Jak jej číst |
|---|---|---|
| MCCB1 | NFB 3P 225AF/150AT | Hlavní jistič. 3pólový MCCB, rám 225 A, vypínací proud 150 A |
| ELB1 | ELB 3P 100AF/75AT 30mA | 3pólový proudový chránič, rám 100 A, vypínací proud 75 A, citlivost 30 mA. V katalogu ověřte, zda má nadproudovou ochranu |
| ELB2 | ELB 3P0E 30mA (před ním NFB2) | Chránič jen pro svod s citlivostí 30 mA. Nadproudovou ochranu zajišťuje NFB2 před ním |
Zda ELB chrání i před nadproudem, zjistíte v katalogu nebo ve specifikaci v kolonce ochranných funkcí. Formulace „ochrana proti přetížení a zkratu“ nebo „s nadproudovou ochranou“ (japonsky ka-denryu hogo-tsuki) znamená, že přístroj zastane obojí. „Jen pro svod“ (roden senyo) nebo „bez nadproudové ochrany“ znamená, že zjišťuje pouze svod.
Proč mají japonské rozvaděče ELB právě tam, kde je mají
O tom, které obvody dostanou ELB, rozhodují v Japonsku předpisy. Když jejich logiku znáte, snáze přečtete rozvaděč vyrobený pro Japonsko. Ve vašem závodě ale platí místní předpisy (viz další kapitola).
Hlavním pravidlem je článek 36 japonského Výkladu technických norem pro elektrická zařízení (Denki setsubi no gijutsu kijun no kaishaku, vydává ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu METI). Zásadně vyžaduje samočinné přístroje pro vypnutí při zemním spojení, obvykle ELB, v obvodech napájejících nízkonapěťová zařízení s kovovým krytem a provozním napětím nad 60 V.
Hlavní výjimky z tohoto pravidla jsou tyto:
- zařízení umístěná v suchém prostředí (nebo při napětí proti zemi do 150 V v prostředí, které není vlhké)
- zařízení s dvojitou izolací podle japonského zákona o bezpečnosti elektrických spotřebičů a materiálů (Denki yohin anzen ho) nebo zařízení pokrytá izolantem
- zařízení, jejichž uzemnění třídy C nebo D (japonské třídy uzemnění) má odpor 3 Ω nebo méně
- zařízení napájená přes oddělovací transformátor (na straně zařízení nejvýše 300 V mezi vodiči) s neuzemněnou stranou zařízení
- zařízení s vestavěným chráničem certifikovaným podle uvedeného zákona, instalovaným tak, aby se napájecí přívod nepoškodil
- zařízení s jednoduchými opatřeními proti dotyku (kromě kovových krytů elektricky spojených se zařízením)
Další výjimky se týkají například elektráren a rozvoden, výbojkových obvodů a stejnosměrných fotovoltaických obvodů. Zda se výjimka uplatní, závisí na znění článku a na podmínkách instalace. Samostatný odstavec téhož článku navíc požaduje přístroje pro vypnutí při zemním spojení v nízkonapěťových obvodech nad 300 V, které jsou transformátorem spojeny s vysokým nebo zvláštním vysokým napětím.
U elektrického nářadí v továrnách vyžaduje článek 333 japonského Nařízení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (Rodo anzen eisei kisoku) chránič proti úrazu u přenosných a pojízdných elektrických zařízení s napětím proti zemi nad 150 V. Požadavek se vztahuje i na taková zařízení do 150 V, pokud se používají ve vlhku nebo na ocelových deskách a konstrukcích, které dobře vedou proud.
Když je chránič obtížné připojit, musí se místo toho uzemnit kovové části. Výjimku mají obvody neuzemněné přes oddělovací transformátor a nářadí s dvojitou izolací (článek 334).
Doporučení k citlivosti pochází z japonských elektroinstalačních předpisů (Naisen kitei, oddíl 1375-2), což je soukromá norma. Podle příručky firmy Panasonic má být ELB pro ochranu před úrazem vysoce citlivý a rychlý typ (30 mA a méně, 0,1 s a méně).
V praxi proto japonští projektanti zařazují ELB do obvodů zařízení, kterých se mohou lidé dotknout, a zařízení ve vlhkém prostředí, jinde NFB. U kritických zátěží, které nesmějí kvůli vypnutí svodem přestat pracovat, může projektant zvolit NFB. Japonské předpisy to ale dovolují jen ve vymezených případech. Článek 36 umožňuje zařízením, jejichž odstavení by ohrozilo veřejnou bezpečnost (nouzové osvětlení, evakuační značení), použít místo vypínacího přístroje alarm, který hlásí zemní spojení na místo s technickým personálem.
Tato výjimka se na běžná výrobní zařízení automaticky nevztahuje. I u obvodů, které se nemají vypínat, projektant proto nejdřív zkoumá, zda se neuplatní některá z obecných výjimek výše.
U ELB jen pro svod je ochrana rozdělena: ELB vypíná při svodu a NFB (nebo pojistka) před ním vypíná při přetížení nebo zkratu.
Co platí v Česku: ČSN, CE a RCD
Japonská pravidla výše platí pro instalace v Japonsku. V České republice se kritéria pro chrániče řídí českými normami a předpisy, které vycházejí z evropských. Níže uvedené normy berte jako vodítko, platné vydání si ověřte u svého revizního technika nebo projektanta.
- Přístroje: pro jističe v pouzdru je evropskou obdobou IEC 60947-2 norma ČSN EN 60947-2. Pro chrániče platí ČSN EN 61008-1 (RCCB) a ČSN EN 61009-1 (RCBO)
- Ochrana před úrazem v instalaci: řídí se řadou ČSN 33 2000 (zejména ČSN 33 2000-4-41). Podle aktuálního vydání se u zásuvek do 32 A a u mobilních zařízení do 32 A používaných venku obvykle vyžaduje RCD se jmenovitým reziduálním proudem nejvýše 30 mA. Přesné znění ověřte v platné normě
- Stroje: elektrická výstroj strojů se řídí ČSN EN 60204-1. Rozhodnutí o chrániči u konkrétního stroje patří výrobci stroje a projektantovi
- Označení CE: samostatně dodaný přístroj pro nízké napětí má mít prohlášení o shodě podle směrnice o nízkém napětí 2014/35/EU. U stroje s označením CE dohodněte výměnu komponenty s výrobcem stroje
Japonské normy JIS i evropské ČSN EN vycházejí z IEC, nejsou však totožné a mohou mít odlišné zkušební podmínky. Přístroj z japonského katalogu proto nepovažujte za „automaticky přípustný“ v české instalaci.
Výměna japonského jističe mimo Japonsko: co ověřit
Když v japonském stroji selže jistič, vyhnete se většině níže uvedených otázek tím, že objednáte shodný díl od původního výrobce. Potřebujete-li místní náhradu, vycházejte ze štítku a katalogu původního přístroje. Kontrolní seznam níže uvádí, co porovnat. O náhradě rozhoduje kvalifikovaný elektrotechnik odpovědný za instalaci spolu s výrobcem stroje a podle potřeby s příslušným úřadem.
- Funkce: pouze nadproud (NFB/MCCB), pouze svod, nebo svod s nadproudovou ochranou. V katalogu hledejte kódy „0E“ nebo označení „jen pro svod“
- Póly, rám a vypínací proud: počet pólů, AF a AT. U modelů s elektronickým vypínáním zaznamenejte i skutečné nastavení
- Vodič N: japonské rozvody 200 V často nemají střední vodič. V české soustavě 400/230 V s vodičem N ověřte s projektantem, zda je třeba 4pólový přístroj (3P+N). U chrániče musí součtovým transformátorem procházet všechny činné vodiče včetně N, je-li veden
- Jmenovité napětí: japonské továrny běžně používají třífázových 200 V, využívají se i sítě třídy 400 V. V Česku je běžná síť 230/400 V, 50 Hz. Ověřte, že náhrada je dimenzovaná na vaše napětí, a ne jen na hodnotu v Japonsku
- Kmitočet: východní Japonsko používá 50 Hz a západní 60 Hz. Na štítku zkontrolujte kmitočet (50 Hz, 60 Hz nebo 50/60 Hz), zejména u jističů s elektronickým vypínáním a u ELB
- Zkratová vypínací schopnost: jmenovitá zkratová vypínací schopnost se mění s napětím i s normou. V jedné tabulce řady NF-SV od Mitsubishi Electric například model s 15 kA při 230 V klesne při 400 V na 7,5 kA podle IEC 60947-2. Hodnotu při vašem napětí porovnejte s předpokládaným zkratovým proudem v rozvaděči
- Norma a certifikace: jističe pro japonský trh se obvykle udávají podle JIS a IEC 60947-2. Pro evropskou instalaci hledejte shodu s ČSN EN 60947-2 a označení CE. Pokud stroj míří do USA, pro ochranu odbočných obvodů v rozvaděči UL 508A se vyžaduje jistič UL 489 (nebo vhodné pojistky). Doplňková ochrana UL 1077 jej nenahradí. Někteří japonští výrobci nabízejí zvláštní řady s listingem UL, například NF-U (UL 489) a NV-U (s ochranou proti zemnímu spojení) od Mitsubishi Electric
- Citlivost ELB a doba vybavení: citlivost (například 30 mA), doba vybavení a zda jde o zpožděný typ časově odstupňovaný s jinými ELB
- Typ chrániče (AC, A, F, B): japonské katalogy ELB typ podle evropských norem nemusejí uvádět. V obvodech s měniči frekvence nebo usměrňovači může výrobce měniče předepsat typ B či jiný. Typ si vyžádejte od dodavatele
- Fyzické provedení: montáž, typ a velikost svorek, poloha páky a příslušenství původního přístroje, například pomocné kontakty nebo vypínací cívka
Pokud nelze některou položku ze štítku potvrdit, vyžádejte si od výrobce stroje stránku katalogu daného přístroje a důvod, proč byl vybrán. Týká se to hlavně citlivosti ELB a zkratové vypínací schopnosti. Jako vzor můžete použít následující dotazy.
- Jaký je přesný typ a katalogová strana jističe či chrániče na pozici (uveďte označení z výkresu, např. ELB1)?
- Má přístroj nadproudovou ochranu, nebo chrání jen před svodem? Co je před ním zapojeno?
- Jaká je jeho zkratová vypínací schopnost při 400 V a s jakým předpokládaným zkratovým proudem se při návrhu počítalo?
- Je přístroj dodáván v provedení pro evropský trh (CE, ČSN EN 60947-2)? Lze použít jeho evropskou obdobu?
- Proč byla zvolena právě tato citlivost ELB a jaký typ (A, B) je v obvodu s měničem požadován?
Omezení tohoto článku
- Článek vysvětluje pojmy a co ověřit. Není postupem pro kontrolu, resetování nebo výměnu jističů. Tuto práci smí provádět jen kvalifikované osoby podle návodu výrobce a postupů svého závodu pro zajištění proti opětovnému zapnutí (lockout/tagout, LOTO). V Česku se kvalifikace v elektrotechnice řídí vyhláškou č. 50/1978 Sb. a související normou ČSN EN 50110-1. Platné znění ověřte, stejně jako interní pravidla BOZP.
- Shrnutá japonská pravidla (Výklad technických norem pro elektrická zařízení, Nařízení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a japonské elektroinstalační předpisy) platí pro instalace v Japonsku. V Česku rozhodují české a evropské předpisy a normy o tom, kde je ochrana před svodem nutná.
- Vypínací charakteristiky, zkratové vypínací schopnosti, indikace vypnutí a typová čísla se liší podle výrobce a řady. Použijte katalog konkrétního modelu, a ne příklady z tohoto článku.
- Uvedené normy JIS vycházejí z norem IEC, ale mohou obsahovat japonské úpravy, a vydání se mění. Přiřazení berte jako nejbližší obdoby a ověřte je v aktuálním vydání.
Shrnutí
- NFB je MCCB: chrání vodiče a zařízení před nadproudem
- ELB (ELCB) zjišťuje svod a chrání lidi před úrazem elektrickým proudem
- Mnoho ELB zahrnuje funkce MCCB
- ELB jen pro svod se kombinuje s NFB nebo pojistkou před ním
- Na výkresech je AF velikost rámu a AT vypínací proud
- V Japonsku obvody zařízení s kovovým krytem nad 60 V zásadně vyžadují ELB podle článku 36
- Před náhradou ověřte funkci, póly, napětí, kmitočet, zkratovou vypínací schopnost a certifikaci (JIS/IEC, ČSN EN, případně UL 489)
Časté dotazy
Co znamená NFB na jističi?
NFB znamená no-fuse breaker, původní název firmy Mitsubishi Electric pro jistič v lisovaném pouzdru (MCCB). Na japonských výkresech označují NFB i MCCB stejný druh přístroje: jistič, který vypíná při přetížení a zkratu.
Jaký je rozdíl mezi NFB a ELB?
NFB vypíná při nadproudu a chrání vodiče a zařízení. ELB vypíná při svodu proudu do země a chrání lidi před úrazem elektrickým proudem a instalaci před požárem způsobeným svodem.
Jsou NFB a MCCB, nebo ELB a ELCB totéž?
Ano. NFB je původní název firmy Mitsubishi Electric a MCCB je obecný název. ELB i ELCB jsou zkratky pro proudový chránič. V japonských normách pro chrániče bytových instalací se typ s nadproudovou ochranou nazývá RCBO a typ bez ní RCCB.
Pokud má obvod ELB, potřebuje ještě NFB?
Ne, pokud má ELB nadproudovou ochranu, protože jeden přístroj pak zastane nadproud i svod. ELB jen pro svod potřebuje před sebou NFB nebo pojistku. V katalogu zkontrolujte ochranné funkce: „s nadproudovou ochranou“ znamená obojí, „jen pro svod“ nebo „bez nadproudové ochrany“ znamená jen svod.
Jak poznám, zda přístroj vypnul kvůli svodu, nebo nadproudu?
Nejdřív se podívejte na indikaci svodu. Vyskočené tlačítko znamená, že ELB vypnul kvůli svodu. Umístění indikace a způsob resetu se ale liší podle modelu, takže zkontrolujte návod. Dokud neodstraníte příčinu, jistič znovu nezapínejte a před jakoukoli kontrolou odpojte napájení a zajistěte je proti zapnutí podle postupu LOTO vašeho závodu.
Mohu japonský NFB nahradit jističem podle UL 489 nebo ČSN EN 60947-2?
Často ano, ale až poté, co shodu potvrdí kvalifikovaný inženýr. Porovnejte póly, rám a vypínací proud, jmenovité napětí, kmitočet a zkratovou vypínací schopnost při svém napětí a změnu odsouhlaste s výrobcem stroje. V rozvaděči podle UL 508A musí být ochrana odbočných obvodů jistič UL 489 nebo vhodné pojistky, a ne doplňková ochrana UL 1077.
Zdroje
- Přístroje pro vypnutí při zemním spojení (článek 36): Ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu (METI), Výklad technických norem pro elektrická zařízení, revize z 20. 11. 2025 (japonsky)
- Ochrana před svodem u přenosných zařízení (články 333 a 334): e-Gov, Nařízení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (japonsky)
- Název NFB a typy vypínání: Mitsubishi Electric, vlastnosti jističů no-fuse (japonsky)
- Zjišťování svodu pomocí ZCT: Mitsubishi Electric, vlastnosti proudových chráničů (japonsky)
- Proudové chrániče řady NV: Mitsubishi Electric Factory Automation, ELCB NV (anglicky); řady NF-U a NV-U s listingem UL: Mitsubishi Electric Factory Automation, jističe UL 489 (anglicky)
- Třídy citlivosti a doby vybavení, japonské elektroinstalační předpisy 1375-2 a kódy 0E: Panasonic, základy jističů: proudové chrániče (japonsky)
- Poloha páky po vypnutí: Panasonic, základy jističů: základní funkce (japonsky)
- Normy JIS pro nízkonapěťové jističe: JIS C 8201-2-1:2021, JIS C 8201-2-2:2021, JIS C 8221:2020, JIS C 8222:2021 (náhledy Japonské asociace pro normy, japonsky); JEMA, normy pro nízkonapěťové jističe (japonsky)
- Zkratová vypínací schopnost podle napětí (NF63-SV): MISUMI, MCCB Mitsubishi Electric řady NF-SV (anglicky)
- UL 489 vs. UL 1077: Fuji Electric Corp. of America, Understanding UL 489 vs. UL 1077 (anglicky); ochrana odbočných obvodů v UL 508A: DigiKey TechForum, Circuit Breaker Branch Protection vs Supplementary Protector in a UL 508A Listed Control Panel (anglicky)
- Rozdělení Japonska na 50 Hz a 60 Hz: ETHW, Milestones: Sakuma Frequency Converter Station, 1965 (anglicky)
- České a evropské normy (ČSN EN 60947-2, ČSN EN 61008-1, ČSN EN 61009-1, ČSN 33 2000-4-41, ČSN EN 60204-1, ČSN EN 50110-1): platné znění ověřte v Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) nebo u prodejce norem
Původní článek v japonštiněTento návod vychází z článku MONOSCOPE napsaného pro čtenáře v Japonsku: NFB(ノーヒューズブレーカー)とは?ELB(漏電遮断器)との違いと使い分け・設置が必要な場所


